Tento pojem je poměrně známý hlavně v oblasti majetkové jako takové. V podstatě by se dalo říci, že věcné břemeno patří mezi majetková věcná práva k užívání určité věci. Nejčastěji potom ke věci nemovité (z bytu nebo jiné nemovitosti). V tomto ohledu tak můžeme říci, že částečně může omezovat dokonce i současného vlastníka, které se na sjednané věcné břemeno musí ohlížet a tak nemůže třeba s případnou nemovitostí nakládat tak, jak sám uzná za vhodné.
Jak může věcné břemeno vypadat?
Samotná definice je poměrně složitá, proto se podíváme na několik konkrétních případů. Jedním z nich je to, kdy rodiče předají byt svému dítěti, ale sami si zde nechají zřídit věcné břemeno. Třeba proto, aby měli nad bytem částečnou kontrolu, nebo aby v něm mohli bydlet (věcné břemeno na dožití). Stejně tak může být věcné břemeno spojeno třeba se soukromou cestou, díky čemuž po ní může jezdit nejenom její skutečný majitel, ale i ona druhá osoba. Dnes platí, že věcné břemeno může tímto způsobem dobře řešit třeba i případné vztahy mezi sousedy a různé majetkové problémy. Ty tak nemusí končit vždy u soudu, jelikož daný dokument poměrně snadno a jednoduše určí, kdo má pravdu.
Jak břemeno vzniká a zaniká?
Také je důležité vědět, jakými způsoby vlastně dochází k tomu, aby břemeno vzniklo. Mezi nejčastější způsoby patří písemná darovací smlouva, na základě které dojde právě k úpravě konkrétních majetkových práv. Stejně tak to ale může být na základě závěti, nebo na základě samotného dědického řízení. Velmi často může o zřízení věcného břemena rozhodnout třeba také soud. To se týká hlavně soukromých cest, kdy je mnoho lidí, kteří mohou znemožňovat jejich užívání a ostatní se tak nemohou dostat třeba ke svým domům. Jsou ale i situace, kdy věcné břemeno vznikne automaticky ze zákona. A jakým způsobem může proběhnout zrušení věcného břemene? Buď skončí automaticky, stejně jako může skončit i tím, že je zneplatněna konkrétní smlouva, která byla v minulosti sepsána.