Denně se o ní mluví a její rozhodnutí mají zásadní vliv na směřování české ekonomiky. Co si tedy vlastně představit, když uvidíte zkratku ČNB? Od roku 1993 jde o dozorčí orgán nad celým finančním sektorem ve státě a nepsaného garanta cenové stability. Měnová politika, ať už je v danou chvíli jakákoliv, spadá na vrub právě České národní banky, která sídlí v Praze v ulici Na příkopě. Jejím guvernérem je od léta 2022 Aleš Michl, v minulosti tuto klíčovou funkci zastávali Jiří Rusnok nebo Miroslav Singer. A čeho všeho se ČNB účastní? Jednotlivých procesů je hodně, pojďme si je tedy podrobněji připomenout.
Vedení účtů pro různé instituce
ČNB v prvé řadě spravuje účty pro státní organizace a instituce. Konto u ní mají otevřené vysoké školy, zdravotní pojišťovny či organizační složky státu. Dohlíží nejen nad finančními trhy, ale také družstevními záložnami nebo pojišťovnami. Je právnickou osobou a její činnost řídí Bankovní rada, která má sedm členů, lichý počet je stanoven záměrně, protože tento poradní orgán často hlasuje o důležitých otázkách. Hojně diskutovaným tématem je úroková sazba (resp. 2T repo sazba), která může v mnohém ovlivnit trh spotřebitelských či hypotečních úvěrů pro tisíce občanů. Budou peníze drahé nebo naopak levné? I to je otázka, kterou v mnohém ovlivní ČNB a stačí k tomu i pouhých několik měsíců. Nejvýše byla základní úroková sazba ČNB v druhé polovině devadesátých let, krátkodobě dosáhla i hranice čtyřiceti procent. Je také třeba rozlišovat lombardní, diskontní a dvoutýdenní repo sazbu, které se navzájem liší. Zásadní jsou hlavně poslední dvě jmenované.
Co může být výhodou vysokých sazeb?
Jednoduše řečeno, nízké sazby hrají do karet těm, kteří se rozhodnou půjčit si peníze například na bydlení nebo automobil, vysoké zase potěší střadatele, jimž se otevírá šance na zajímavé zhodnocení prostředků na spořicích účtech či termínovaných vkladech. ČNB může také prostřednictvím měnových intervencí ovlivňovat kurz koruny vůči euru nebo dalším klíčovým měnám. Jak se krotí inflace? Na tuto otázku existuje mnoho různých odpovědí a každý ekonom se vyjádří jinak. Největší slovo má sedmičlenná rada ČNB, kde zasedají kromě guvernéra a jeho dvou zástupců také čtyři řadoví členové. A kdo členy Bankovní rady jmenuje? Jde o věc, která je plně v kompetenci prezidenta ČR. Každý člen má šestiletý mandát.
Kromě pražské centrály existují i pobočky ČNB v dalších velkých městech. Je to například Hradec Králové, Brno, Ostrava, České Budějovice nebo Plzeň, samozřejmě se nesmí zapomínat ani na Ústí nad Labem. Guvernéři mají za povinnost informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, jak se aktuálně daří státní měně.
ČNB je nástupcem Státní banky československé
Národní banka Československa, která fungovala hlavně v prvorepublikovém období a Státní banka československá, jejíž historii prakticky ohraničuje socialistická éra Československa. To jsou přímí předchůdci dnešní České národní banky. Je také důležité dodat, že ČNB má monopol na oběživo, může tedy stahovat peníze z oběhu, ale také vydávat nové bankovky. Stejně tak připravuje ochranné prvky, které mají padělatelům ztížit jejich činnost. A má možnost upravit hypoteční trh i jiným způsobem, než je stanovení základních úrokových sazeb. Doporučení, které je v podstatě závaznou záležitostí pro české banky, se týká například vlastních prostředků při financování koupě nemovitosti úvěrem. Deset, patnáct i dvacet procent našetřených peněz dopředu, bez části vlastních financí dnes už postupovat nelze. Stoprocentní hypotéky, dá se říci, patří spíše minulosti než budoucnosti, a to i s ohledem na vývoj ekonomiky.